Poláci zveřejní dosud tajné svazky. Budou se týkat i Čechů

Zdroj: Echo24, 7. leden 2016, Vladimír Ševela

Na přelomu ledna a února odtajní polský Ústav národní paměti poslední dosud nepřístupné dokumenty tamních komunistických zpravodajských služeb. Oznámil to ministr obrany Antoni Macierewicz z vlády strany Právo a spravedlnost, jejíž předchozí rozhodnutí vyvolala v Polsku mohutné protesty. Mnozí historici včetně českých ale odtajnění svazků považují za krok správným směrem. „V českém Ústavu pro studium totalitních režimů panuje spíše opačný trend,“ upozorňuje na svých facebookových stránkách nevládní Centrum pro dokumentaci totalitních režimů, v němž pracuje řada lidí, kteří ze státního ÚSTR odešli.

V Polsku mají úřady během několika týdnů odtajnit zbývajících „430 metrů“ dosud nejstřeženějších dokumentů někdejších komunistických tajných služeb. Jedná se o závěrečnou část z původních dvou kilometrů spisů, které vláda začala zpřístupňovat už v roce 2007.

„Je to významné množství, jeden metr představuje asi deset tisíc stránek,“ upozorňuje historik Petr Blažek. Podle něj půjde o dokumenty civilní i vojenské rozvědky a kontrarozvědky a také o svazky polské pohraniční stráže. “Především materiály armády budou mít velký význam, protože ta měla v Polsku vzhledem k výjimečnému stavu v 80. letech zcela jiné postavení než u nás,“ podotýká Blažek. Historik, který připravuje české vydání knihy o Polsko-československé solidaritě, dodává, že v dosud nepřístupných análech se mohou objevit i cenné informace týkající se například českého disentu.

„V Česku se spíš utajuje“

Iniciátorem urychleného odtajnění je polský ministr obrany za PiS Antoni Macierewicz, který už coby ministr vnitra v roce 1992 proslul zveřejněním seznamu agentů komunistické státní bezpečnosti v řadách polských politiků včetně tehdejšího prezidenta Lecha Walesy. Podle deníku Rzeczpospolita Macierewicz prohlásil, že už v roce 2007 se přesvědčil o tom, že zveřejnění takzvaných „fondů Z“ neohrožuje bezpečnost státu. Podle ministra se právě utajování spisů stalo úrodnou půdou pro vydírání a vytváření „fiktivních elit“ ve zpravodajských službách, bankovním sektoru i politice.

Přestože sám Macierewicz může být politickými odpůrci nařčen z využívání svazků komunistické tajné policie v rámci současného politického boje v Polsku, zpřístupnění dokumentů vítají historici i komentátoři, kteří se stranou PiS nemají nic společného. „Poláci mají právo poznat pravdu o dějinách Polské lidové republiky,“ říká polský spisovatel a novinář Mariusz Surosz, který spolupracuje například s deníkem Gazeta Wyborcza, který je k nové vládě kritický. Podle něj může otevření nových archívu ukázat na agenty mezi politiky či podnikateli, o nichž to dosud nebylo známo.

„Je zajímavé srovnat situaci v českém ústavu (ÚSTR, respektive v Archívu bezpečnostních složek), kde panuje v této oblasti spíše opačný trend (utajován je nově například rozsáhlý svazek rozvědky týkající se agenta Karla Köchera),“ stojí v prohlášení nevládního Centra pro dokumentaci totalitních režimů, v němž působí řada odborníků, kteří přišli právě z ÚSTR. Centrum kritizuje například neustále odkládání spuštění elektronického archivu na internetu, který ÚSTR slíbil spustit na začátku ledna, ale stále není v provozu. Podle kritiků to je mimo jiné proto, že ústav, kteří ovládli lidé napojení na sociální demokracii, loni propustil řadu svých pracovníků.