Polští státní zástupci vyšetřují bývalého člena československého politbyra za zabíjení na železné oponě

Praha / Varšava / Bratislava, 21. Února 2017. Státní zástupci polského Ústavu národní paměti (IPN) – Hlavní komise pro stíhání zločinů proti polskému národu zahájili trestní řízení v případech polských uprchlíků zabitých elektřinou pod vysokým napětím na československé železné oponě v době komunismu. Hlavní žijící zodpovědnou osobou je bývalý ministr vnitra, pozdější člen politbyra a československý premiér Lubomír Štrougal (*1924).

Dopis Miroslava Vodrážky premiérovi ve věci jmenování Karla Srpa členem Etické komise České republiky pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu

Prezident Miloš Zeman jmenoval v lednu členem Etické komise České republiky pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu Karla Srpa, zakladatele a dlouholetého předsedu Jazzové sekce a politického vězně.

Jelikož jmenování prezidenta musí podepsat také předseda vlády, dovoluji si v tomto otevřeném dopisu zdůraznit, že podle § 7 odst. 3 zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu, členem Komise může být zvolena nebo jmenována fyzická osoba, která je plně svéprávná a je spolehlivá a bezúhonná, a že za spolehlivého nelze pro účely tohoto zákona považovat toho, kdo svým jednáním v době nesvobody zavdal důvod pochybovat o řádném výkonu funkce člena Komise.

Žádosti CDTR o udělení osvědčení osobnostem, které se aktivně podílely na činnosti proti komunistickému režimu

Aktualizace: 5. leden 2017, Centrum pro dokumentaci totalitních režimů se v uplynulých měsících opakovaně obrátilo na Ministerstvo obrany České republiky se žádostí o udělení osvědčení osobnostem, které se aktivně podílely na protikomunistické činnosti...

Konference k 60. výročí maďarské revoluce a boje za svobodu v roce 1956

Cílem konference je na jedné straně připomenout 60. výročí maďarské revoluce a boje proti sovětskému útlaku a okupaci v roce 1956, na druhé straně pak poskytnout širší srovnávací pohled na analogická povstání v regionu v 50. letech a jejich možný vliv na demokratizační pokus známý jako Pražské jaro. Co měly společného Berlín roku 1953, Poznaň roku 1956 a budapešťské povstání? Proč měly revoluce v různých zemích různé výsledky?

Stránky